Jan Palach a zbabělost, která v nás zůstala

Sebeupálení Jana Palacha je dnes již národní legenda. Stalo se to 16. ledna 1969 na Václavském náměstí v Praze a 19. ledna 1969 Jan Palach umírá. Je tomu již neuvěřitelných 44 let a letos by mu 11. srpna bylo 65 roků.

    Země mu vystrojila nezapomenutelný pohřeb plný dojetí a smutečního patosu. Ve světle toho, co se u nás za posledních více než 20 let od 17. listopadu 1989 odehrálo, se mi stále silněji vkrádá do mysli kacířská myšlenka! Zda by něco takového Jan Palach učinil, kdyby věděl co bude následovat po znovuzískání svobody a odchodu sovětských vojsk z naší země. To byly jedny z hlavních pohnutek oběti

jeho života, kterou přinesl. Určitě měl zcela odlišnou představu, co po jeho činu nastane. Neměl věštecké schopnosti a věřil stále v mravní sílu svých spoluobčanů. Naštěstí se nikdy nedozvěděl, jak krutě se mýlil. Přišla normalizace Husáka, Bilaka, Indry, Jakeše a atributy společenského vývoje s tím spojené.

   Výzva Jana Palacha mnohé oslovila i mě. Za necelý rok a půl po jeho smrti jsem byl 2. června 1970 zatčen příslušníky StB a odsouzen na 18 měsíců do vězení za pobuřování proti KSČ, Husákovi a SSSR v čele s Brežněvem. Ani více než dvě desítky let po listopadu 1989, což je již jedna generace, jsme se nedokázali zbavit naší vnitřní zbabělosti a postavit se veřejně s plnou silou zlu, korupci a rozkrádání veřejného majetku ve velkém, to vše spojené s mravním úpadkem společnosti. Odvahu a kritiku provádíme jakoby demo způsobem, který nám nemůže ublížit. Jako naprosto historicky nepoučitelní znovu a znovu se necháváme nachytat na líbivé salonní papírové revoluční fráze abychom stále znovu a znovu prožívali nová a nová zklamání. Kde jsou ti polistopadoví revolucionáři, kteří byli před listopadem 89 zalezlí ve svých ulitách, aby v pseudorevolučním nadšení slepě nastavili svá záda pro celé mafie prospěchářů hojně zastoupené bývalými soudruhy a společenskými vyžírky? Ty naše znojemské přece všichni známe. Učebnicový příklad je kariéra bývalého soudruha, který to dotáhl až na policejního ředitele a málem se stal i policejním prezidentem. Ano, pamatujete si to dobře. Jedná se o Petra Sikoru a jeho modrého kamaráda „disidenta“ Jana Rumla.

     Za svoji zbabělost, která se nedá skrýt, tito pseudohrdinové obviňují a nenávidí jiné, kteří se nebáli tenkrát a nebojí se ani dnes veřejně vyjádřit své kritické postoje k současnému dění! Proč mlčí, když denně čtou v médiích o masovém porušování zákonů nejenom ze strany politických tunelářů, ale i policistů a justičních mafií? Včera ředitel policie, dnes obžalovaný ze zneužití pravomoci úřední osoby. Včera policejní prezident, dnes odsouzený zločinec. Včera protikorupční policista křivě obviňující nevinou náměstkyni Jourovou, dnes dokonce ministr vnitra. Včera estébák, dnes „kriminalista“. Včera prostitutka, dnes příslušnice policie ve Znojmě. Kolik se třeba ve Znojmě veřejně ozvalo kritiků na kauzu justičního omylu loupežného přepadení pošťačky, který byl v režii hlavně státní zástupkyně Goldové a soudce Kapinuse? Včera komunistická prokurátorka Goldová, dnes státní zástupkyně ve spojení s kriminálním podsvětím a s ke všemu ochotnou policií křivě obviňuje nevinného, navíc bývalého politického vězně, ze stalkingu atd. Kolik bylo kritiků na kauzu vytunelovaných jatek, mlékáren, fruty a laxního přístupu vyšetřování? Proč mlčí k tomu, že jim v médiích vymývají mozky notoričtí lháři (TIK), kteří vždy oddaně lezli do zadku napřed vedoucí síle KSČ, potom aktuálně tomu, kdo vládl. Samozřejmě za ten pověstný Jidášský groš.

    Jak je možné, že je mladá generace narozená po listopadu 1989 raněná slepotou a zve si na besedu do škol cvičeného zabijáka ze školy Pohraniční stráže (PS), který si hraje na novináře? Naprosto bez ostychu zneucťuje svým prodejným perem 17. listopad 1989 když sám v té době nosil uniformu PS. Možná, že těmto naivním důvěřivcům za pár let bude vykládat jak na rotě PS v Jaroslavicích zakládal OF – Občanské fórum a své kroky konzultoval přímo s Václavem Havlem. Klasikové říkají, že kdo nezná svoji minulost, bude si ji muset znovu prožít. Určitě je lepší se s minulostí důkladně seznámit, než ji znovu prožít. Ale seznamujme se s ní od mravně integrovaných historiků. Nenastal čas, aby naši znojemští historici začali již mapovat regionální historii posledních 80 - 90 let? Historie Napoleonských válek již byla popsána určitě víc než ta nedávno minulá desetiletí regionu. Měli by výhodu, že ještě žijí pamětníci. Václav Klaus ml. nedávno v souvislosti s interpretací historie řekl, že „Být v menšině chce dnes odvahu“.

Buďme svébytní jedinci, hrdí na naši českou historii. Nebuďme součástí stáda, které ohlupují různí manipulátoři a navíc většinou v cizím žoldu.

Zbyšek Dřevojan